Druhý turnaj skupiny E odehrála naše mladší přípravka tentokrát pod pořadatelskou taktovkou klubu TJ Jawa Divišov. I když se tentokrát výsledkově příliš nezadařilo a náš tým obsadil až 4. místo, rozhodně to neznamená, že by odehrál špatný turnaj. Ba naopak – trenéři byli s výkony svých svěřenců spokojeni a nešetřili chválou.

Zápas s týmem Drachkova skončil porážkou 1:4, a proti sdruženému týmu Ostředka a Divišova jsme podlehli 2:6. Jediný bod jsme si připsali za remízu 1:1 se sdruženým týmem Chotýšan a Bílkovic. Přesto děti ukázaly bojovnost, nasazení a chuť do hry, což jsou pro jejich rozvoj ty nejdůležitější faktory.

Utkání hodnotila trenérka Eva Rychtarová: „Někdy přijdou dny, kdy skóre na tabuli neodpovídá tomu, co se děje na hřišti. Dny, kdy výsledky zkrátka nejsou naší silnou stránkou – ale hra samotná, ta je nádherná a pro nás také nejdůležitější. A přesně takový byl náš dnešní turnaj v Divišově.
Naše děti dnes hrály fotbal, který měl duši. Byla tam lehkost, byla tam radost, bylo tam něco čistého, opravdového. Krásné kombinace, nahrávky, které by člověk nečekal ani od starších dětí. Nejednou jsem stála s otevřenou pusou a říkala si: „To snad není možné, co dnes hrají.“
Byly tam šance. Bylo jich opravdu hodně. Někdy chyběl kousek, jindy štěstí, občas klid při zakončení. Ale nikdy nechyběla odvaha, nápad, myšlenka. Děti chtěly hrát, tvořit, ne jen kopat míč. A i když nám dnes gólů moc nepadlo, padala jiná vítězství – trpělivost, spolupráce, podpora, odvaha, úsměv.
A to je to, co v této kategorii hledáme. Výsledky? Tabulky? Ty nás nesvazují. Nás zajímá radost ze hry, chuť se zlepšovat, láska k fotbalu. A to vše bylo dnes v Divišově cítit v každé minutě, v každé akci, v každém pohledu.
Ano, někdo mohl být po turnaji trochu zklamaný. Vždycky je tam to malé přání – dát gól, vyhrát, jásat. A to je v pořádku. Ale zároveň bych chtěla, aby každé dítě vědělo:
👉 Dnes jste nezklamaly.
👉 Dnes jste odehrály nádherné zápasy.
👉 Dnes na vás může být každý – trenér, rodič i vy samy – hrdý.
Protože být statečný, tvořit, nahrát kamarádovi místo střely, makat zpět i když to nevyjde – to je fotbal, který chceme hrát. To je fotbal, který má smysl. A přesně ten jste dnes hrály.
Rodiče, děkujeme za vaši podporu. Za potlesk po každé povedené akci. Za úsměvy, i když míč těsně minul branku. Za to, že víte, že vítězství je i to, když dítě odejde z hřiště se zářícíma očima.
Děti, děkujeme, že nás necháváte být součástí vaší cesty. Že nám připomínáte, proč tenhle sport milujeme. Děkujeme za ten krásný fotbal. Děkujeme za vás.“