Koncem pracovního týdne přicházela jedna špatná zpráva za druhou. Krom několika absencí z již tak úzkého kádru starší přípravky, tak se navíc potvrdily i zdravotní komplikace u hl. trenéra, a reálně jsme začínali mít strach, abychom zápas Krhanicích vůbec nějak důstojně odehráli. Naštěstí, jak už mezi námi několikrát zaznělo, jsme taková malá fotbalová rodina a ti co mohli, tak ochotně pomohli. Do Krhanic tak odjeli trenéři mladší přípravky a s nimi i několik hráčů z kategorie U9. Oproti soupeři byl tak věkový rozdíl opravdu veliký.
Nezastírám, že jsem měl obavy, že rozdíl ve skóre může být extrémní, a že by to mohlo narušit tu naši celkovou pohodu v klubu, ale zprávy, které jsem obdržel bezprostředně po utkání, byly naprosto úžasné. Trenéři byli nadšení z výkonu našich dětí a při svém hodnocení rozhodně nešetřili chválou. „Děti hrály opravdu skvěle, bojovaly, snažily se. I když někteří hráči soupeře byli o hlavu větší, tak naše děti jim hrály do těla a snažily se hrát. Góly dali Vojtík Rublič a Niky Studnička, a měli jsme ještě další šance, ale ty jsme už neproměnili. Na naše děti můžeme být právem hrdí, hrály moc dobře“ sdělila krátce po utkání trenérka Eva Rychtarová.
Jsem moc rád, že se nepotvrdily mé obavy, a že jsme další zápas zvládli na výbornou. Tyto těžké zápasy nás velmi posouvají a na dětech to je vidět. Mám z toho velkou radost.